Alexandr malý (Psittacula krameri)
Alexandr malý je krásně vybarvený pták z čeledi papouškovití (Psittacidae). Měří 40 - 41 cm a váží zhruba 140 g]. Samicím chybí růžový límec, černá kresba v obličeji a mají kratší ocasní pera.
Rozšíření:
Hnízdí v savanách Afriky a jižní Asie. Dále se vyskytuje v Indii, Srí Lance, je vysazen na Mauriciu, na Středním východě a v Singapuru.Jeho přirozeným biotopem jsou listnaté oblasti a kulturní krajina. V několika zemích Evropy (zejména západní) žije volně, především v městských parcích. Na některých místech zde dokonce hnízdí. V tomto případě se jedná o potomky dovezených jedinců, kteří uprchli z lidské péče...
Život v přírodě:
Alexandři malí žijí v hejnech, v místech, kde je dostatek potravy, a bezpečné místo k odpočinku. Na stanovištích, kde nocují jich můžeme potkat i stovky. Alexandři velice dobře lítají, ale jen málokdy létají do větších vzdáleností. Živí se semeny, bobulemi, plody, květy a nektarem.Při období rozmnožování, které trvá 22-24 dnů a je 2× do roka, otáčí samice očima i hlavou tak dlouho, než si jí samec všimne, začne pochodovat a krmit ji ze zobáku. Pár hnízdí v dutině stromů, kterou si sám vydlabe, nebo použije opuštěnou dutinu datlů či vousáků, a mnohdy zahnízdí i s nimi. Samice snáší 3-5 vajec a sedí na nich 22 dní. 7 týdnů po vylíhnutí opouštějí mláďata hnízdo.Alexandr malý se dožívá cca. 25 let. Chov v zajetí: Alexandra malého můžeme nejlépe chovat v páru ve výletu. Pokud se tento pták dostane do lidské společnosti jako mládě a má dobrou péči, výborně se ochočí, stane se přítulným a dokonce se může - i když ne perfektně - naučit mluvit.V prostorné venkovní voliéře s úkrytem proti větru a mrazu se tito bohatě zbarvení ptáci cítí nejlépe. Drátěné pletivo musí být pevné, protože nedbale upevněné nebo jemné pletivo mohou tito papoušci lehce rozklovat. Osázení rostlinami nemá z tohoto důvodu smysl. Mutace
Chovatelské zařízení
V prostorné venkovní voliéře s úkrytem proti větru a mrazu se tito bohatě zbarvení ptáci cítí nejlépe. Drátěné pletivo musí být pevné, protože nedbale upevněné nebo jemné pletivo mohou tito papoušci lehce rozklovat. Osázení rostlinami nemá z tohoto důvodu smysl.
Klimatické podmínky
Alexandr malý je statný pták, ale není příliš stavěný proti mrazu a nevlídnému počasí. Vnitřní úkryt proti mrazu a větru je pro ochranu zdraví těchto ptáků nezbytný.
Potrava
Těmto ptákům můžeme dávat směs semen pro střední papoušky, kterou budeme doplňovat dávkami zeleniny a ovoce a trochou vaječné směsi. Rádi klovají. Abychom uspokojili jejich potřeby, pravidelně je zásobíme čerstvými vrbovými větvičkami.
Denní činnost
Tito ptáci rádi posedávají na vyvýšeném a suchém místě. Na zemi se zdržují zřídkakdy. Své hnízdo si rádi upravují podle sebe, což dělají bohužel i s bidélky, která často musíme vyměňovat za nová. Noc tráví tito papoušci hlavně v budce, a to i mimo hnízdní období.
Pokud jsou rušeni nebo vidí či slyší něco neobvyklého, rozkřičí se a umějí být velice hluční. Nejsou to proto příliš vhodní ptáci do domácností v hustě obydleném okolí.
Hnízdění
Pokud usilujeme o odchov alexandra malého, je důležité přemístit pár do samostatné voliéry, kde bude co nejméně rušen. Rušení jakéhokoli druhu tyto ptáky často od hnízdění odradí. Mají-li dostatek klidu, stanou se výbornými rodiči, kteří svá mláďata v pořádku vychovají. Ptáky mladší dvou a půl až tří let bychom neměli nechat hnízdit. Šance na úspěch je větší, počkáme-li na jedince starší tří let. Budka musí být zhotovená z pevného dřeva.
Pověsíme ji asi ve výšce jeden a půl metru na chráněném místě (například v krytém přístřešku). Vhodné míry jsou 25 x 25 cm na výšku minimálně 60 centimetrů a s vletovým otvorem o průměru 7 cm. Tito ptáci kladou průměrně 3 až 6 vajec, na kterých sedí hlavně samička.
Za 22 až 24 dnů se z vajec vylíhnou mláďata, která jsou krmena oběma rodiči a asi po osmi týdnech vylétají z budky. Také když se rodiče zabývají už další snůškou, nemusíme mláďata z první snůšky od rodičů odnímat.
Jsou známy různé velice přitažlivé barevné mutace tohoto ptáka, které jsou mezi chovateli velice rozšířené. Původní divoká barva je zelená. Z ní se v průběhu času vyšlechtily různé mutace jako žlutá, čistě bílá (bez obojku), pastelově modrá, isabela s modrou, šedá, isabela s šedou, šedozelená, olivově zlatá a krémová mutace s červenýma očima. Především žluté a modré mutace jsou populární.
Zajímavosti
Asijský poddruh alexandra malého má červený zobák, zatímco africké poddruhy mají černý zobák.
Náhledy fotografií ze složky Alexandr malý